Červen 2007

Sen

19. června 2007 v 20:54 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Sen
Je jitro, nový den se zrodil,
slzami rosy náš svět zkropil
a daroval mu krásu třpytnou,
jíž paprsky slunce se jen dotknou,
a krása zmizí.
Vzduch voní, kvítka vstávají,
ptáci kol nádherně zpívají
a já jdu loukou tiše, sama
a vnímám měkkou trávu po nohama,
jak hladí bosá chodidla.
Usednu klidně vprostřed zeleně
a rozhlédnu se kolem zasněně,
vždyť tady mohu svá jen být
a ničím se už netrápit
a čekat.
A náhle zaslechnu to volání,
jež chmury moje zahání
a hlasu vstříc se rozběhnu,
volání lásky podlehnu,
konečně šťastná.
On je ten, koho čekala jsem,
pro něho jen zrozena jsem
a budu navždy s ním,
svůj sen si vyplním,
to on je mým životem.

Přátelství

7. června 2007 v 20:29 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Přátelství
Máš-li v srdci náznak stínu,
trápíš-li se, topíš v splínu,
rozhlédni se přece kolem,
nejdeš sám tím smutným polem!
Za tebou jde krokem tichým
ten, kdo nenechá tě lichým,
ten, kdo jistí tvoje kroky,
byť by trvalo to roky,
než bys tohle pochopil.
Je-li tvůj krok těžký, vratký,
obrať svoje oči zpátky,
tam, kde stojí přítel tvůj.
Na přátelství pamatuj,
které nikdy nezradí,
v potížích ti poradí,
duši tvoji pohladí,
půjde s tebou světa kraj.
Přijmi dlaň, co nabízí se,
strázně ihned odplazí se.
Nemusíš se vůbec bát,
přítel vždy při tobě bude stát.
Bolest ve dvou líp se nese,
tolik trýzně nepřinese,
když už na ni nejsi sám.
Stačí jenom pochopit,
ruku blízkou uchopit.
Bude se ti dýchat snáz,
zapomeneš na nesnáz.
Každé trable jednou zmizí,
pomůže ti přítel ryzí,
jehož jistě kdesi máš.

tmelení kolektivu

4. června 2007 v 20:57 každý si rád někdy zanadává nebo rýpne
Jednoho zvláštního dne jsem se stala svědkem zajímavé "odborné" přednášky na téma tmelení kolektivu. Pronesl ji jeden nejmenovaný starší muž, který si o sobě evidentně myslí, že "sežral všechnu moudrost světa". Prohlásil, že náš kolektiv není dostatečně dobrou partou, týmem, který spolupracuje, prostě že nejsme stmeleni. Už to samo o sobě mě nadzdvihlo a pěkně namíchlo, ale to, co přišlo pak, nemělo chybu! Nevěděla jsem, zda se mám smát, plakat nebo zuřivě zařvat. Bylo totiž řečeno, že je to všechno tím, že máme špatně upravenou klubovnu! Správná klubovna (podle onoho "všeználka") má totiž vypadat následovně: nástěnky na stěnách (to jsme měli) a uprostřed místnosti stůl a kolem něj do kruhu židle. V našich podmínkách by to ale znamenalo, že už se nic jiného do klubovny nevejde a ještě k tomu nebudou moci děti ani projít ven, aniž by všichni museli vstát a pustit je. Ovšem prý to tmelí kolektiv! Nevím, jak vy, ale já si myslím, že ani ten největší a nejkulatější stůl v dokonalém středu místnosti z lidí kolektiv neudělá, pokud to nebudou sami chtít a nebudou mít k sobě přátelské vztahy vystavěné na důvěře a DOBROVOLNÉ spolupráci pod vedením zkušených a nikoli despotických lidí!
Stručně shrnuto: blbec zůstane blbcem a kolektiv stolem nestmelíš! (ovšem jedno se mu podařilo dokonale: pokud jsme někdy stmeleni nebyli, tak spojením sil proti společnému nepříteli se to stalo.....nebo spíš prohloubilo)

nemáte plán na prázdniny?

4. června 2007 v 20:28 trocha propagace
Ahoj lidičky,
pokud víte o někom, kdo by chtěl jet na fakt super tábor za super cenu 2300,- za čtrnáct dní v termínu od 30.6. do 14.7., tak ať mi napíše sem na blog. Máme ještě asi deset volných míst pro děti do 15 let.