Sen

19. června 2007 v 20:54 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Sen
Je jitro, nový den se zrodil,
slzami rosy náš svět zkropil
a daroval mu krásu třpytnou,
jíž paprsky slunce se jen dotknou,
a krása zmizí.
Vzduch voní, kvítka vstávají,
ptáci kol nádherně zpívají
a já jdu loukou tiše, sama
a vnímám měkkou trávu po nohama,
jak hladí bosá chodidla.
Usednu klidně vprostřed zeleně
a rozhlédnu se kolem zasněně,
vždyť tady mohu svá jen být
a ničím se už netrápit
a čekat.
A náhle zaslechnu to volání,
jež chmury moje zahání
a hlasu vstříc se rozběhnu,
volání lásky podlehnu,
konečně šťastná.
On je ten, koho čekala jsem,
pro něho jen zrozena jsem
a budu navždy s ním,
svůj sen si vyplním,
to on je mým životem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lusili Lusili | 20. června 2007 v 20:05 | Reagovat

Sen... :)  pěkný... :) tak si hlavně ten sen nenech vzít!! :)

2 Lea de Bahn Lea de Bahn | 20. června 2007 v 21:14 | Reagovat

Nenechám! Budu se za něj třeba i prát!

3 Lusili Lusili | 21. června 2007 v 17:55 | Reagovat

Per se!! ;) Taky se budu snažit abych mohla mít takový hezký sen.... kéž by to bylo možné... :(

4 Lea de Bahn Lea de Bahn | 21. června 2007 v 20:15 | Reagovat

Bude, neboj!

5 Dark Dark | 27. července 2007 v 6:27 | Reagovat

Ty si ho hlavně nesmíš vzít sama, Kačíku....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama