Prosinec 2007

Strach

12. prosince 2007 v 20:43 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Hrdlo mi ruka chladná svírá,
A ze tmy oko temné do tváře mi zírá.
Nohy mám slabé, nechce se jim stát,
A hlava velí rychle utíkat.
Tělo se chvěje, hlas je ztracený,
A život můj je náhle bezcenný.
Však přece kdesi v hloubi mého srdce
Je jiskra, která vzdát se nikdy nechce
A nutí mě se bránit zoufale té noci,
Té děsivé a silné strachu moci,
Jež krutě pokouší se měnit lásku v prach
A kterou všichni nazýváme STRACH!
Tak proti tomu hrozivému nepříteli stojím
A opravdu se stále hrozně bojím,
Že zklamu, že mu podlehnu a zhynu
A že na tom všem jen já mám vinu,
Za kterou pykám, trest svůj přijímám
A shovívavost osudu už nečekám.
Jediné, co v téhle chvíli hrůzy vím,
Že lásku svou já nikdy nezradím.
A ať bude můj úděl krutý sebevíc,
Půjdu svou cestou, třeba zmírajíc!
A třeba prohraju a v slzách utonu,
Však o jediný krok já necouvnu.

citáty- už zase!

11. prosince 2007 v 21:04 citáty
Když něco opravdu chceš, celý Vesmír se spojí, aby Ti to splnil
Nebe dalo člověku jako protiváhu proti svízelím života tři věci: naději, spánek a smích.
Milovat není jen mít rád, milovat je věřit, odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce.
Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě a vždy k životu.
Život je píseň - zpívej ji. Život je hra - hraj ji. Život je boj - přijmi jej. Život je sen - uskutečni ho. Život je oběť - nabídni ji. Život je láska - užívej si ji.
Milovat znamená jednat tak, aby druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.
Nejvyšším výrazem štěstí nebo neštěstí bývá nejčastěji mlčení. Milenci si rozumějí nejlépe, když mlčí.
Láska je kouzlo se srdcovým esem a srdcovou dámou, když vám osud zamíchá kartami, zůstávají stále při sobě.
Co je to láska? Tomu, kdo ji prožil, to vysvětlovat nemusíte, tomu, kdo ji neprožil, to nevysvětlíte.
Miluj toho, koho máš ráda a neboj se zrady, drž se svého srdce a ne cizí rady.

ještě citáty

10. prosince 2007 v 20:24 citáty
Láska je jako kniha, blázen v ní listuje letmo, zatímco moudrý ji čte pečlive, protože ví, že ji může číst jen jednou.
Jen v otevřenosti a svobodě žije opravdová láska.
Nikdy nečekej na zítřek, máš-li někomu říct, že ho máš rád.....
Život je jako sklenice a je jen na tobě, čím ji naplníš, protože nakonec si to stejně vypiješ sám.
Milovat nějakého člověka znamená dávat se, chtít pro toho druhého jen to nejlepší a přát mu, aniž bychom za to chtěli něco zpět.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí. Láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně a nehledá svůj prospěch.
Milovat, to neznamená jenom lásku, to je především pochopení.
Největší odvahu dokáže mladým lidem dávat jen láska.
Když opravdu milujete, je třeba naučit se odpouštět a umět rozlišit podstatné od nepodstatného.
Láska nikdy nic nepotřebuje, vždy jen dává.
Láska to je někdy také vytrvalost, obět - stát při někom kdo tě potřebuje
Člověk je omylný, ale milovat někoho není omylem nikdy


Co je láska?

4. prosince 2007 v 20:35 nezařaditelné
Byla jednou jedna otázka, na kterou se snažilo najít odpověď velmi mnoho moudrých lidí a přesto na ni nikdo přesně odpovědět nedokázal. Není to proto, že by oni lidé nebyli dost moudří, nebo proto, že by na ni neexistovala odpověď, je tomu tak proto, že na tuto otázku existuje nepřeberné množství odpovědí. Mě zaujala jedna, kterou jsem si přečetla v knize od Dorothy Laudanové Dr. Quinnová - Co je láska?. V této knize, úplně na konci, čte reverend Johnson slohovou práci na téma Co je láska, kterou napsal Brian Cooper, jeden z hlavních hrdinů. A jeho odpověď zní:
"Co je láska? Láska je, když je člověk tak hloupý, že se mu chce plakat, když by se měl vlastně radovat. Láska je, když se člověk bouchne do hlavy, jen aby pro druhého udělal něco pěkného, nebo když kvůli němu na pikniku snese i mravence v másle. Láska je, když Matthew líbá Ingrid, protože to má ve své divadelní roli, a když si kvůli ní obuje i pár starých holínek. Láska je, když pan Bray koupí velký červený závěs a paní Dorothy mu za to řekne, že je starý blázen. A možná je láska i to, když Colleen napovídá Becky její roli a půjčí jí svůj kámen pro štěstí, který dostala od babičky. Láska je něco, o čem si musí občas popovídat muž s mužem. Muži ji totiž potřebují každý den a ženy jsou ty, které ji nosí v srdci, aby ji mohly mužům dávat. To je velké tajemství lásky."
Možná zní tahle odpověď jednoduše, naivně, ale je v ní obrovská pravda: láska znamená hodně dávat, aniž čekáte, že hodně dostanete. Láska udělá i z drobností obrovské dary (a teď nemám na mysli žádné materiální věci!!!!!)
Zkuste si také odpovědět na tu zdánlivě jednoduchou otázku "Co je láska?"

Otázka do diskuse

3. prosince 2007 v 21:52 | Lea de Bahn |  nezařaditelné
Mám takovou otázku...... Odpověď na ni v podstatě znám, ale ráda bych tu zjistila, jaký názor na to mají další lidé a jak by na ni odpověděli. Proto se ptám:
Víte, co se stane s věcí, o kterou se přetahují dvě síly?

Tak málo stačí

2. prosince 2007 v 21:16 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Hudba jemně do uší mi zní,
A plakat jenom chce se z ní.
Proč život tolik bolesti dává
a štěstí pouze z dálky mává,
i když bylo na dosah?
Tak málo jen by stačilo
A všechno by se změnilo.
V rukou osudu a lidí kolem
Je život můj s tím velkým bolem.
Také v rukou mých se nachází,
A chvíle rozhodnutí nadchází,
snad bude dosti sil!

Ticho

1. prosince 2007 v 21:25 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Je ticho, s nebe padá sníh
a slzy kanou s očí mých.
A prý že ticho léčí! Kdeže!
To ticho do srdce mě řeže
a rány krvácí a je jich víc a víc,
a vidí to jen smutný půlměsíc.
Ten jediný tu se mnou ticho sdílí
a světlem svým dodává síly
všem emocím tam uvnitř, ve mně,
kde ozývá se každý zvuk tak temně.
A jistoty, o něž opřít jsem se směla,
teď ztrácejí se jako síla mého těla.
Sníh se stále tiše sype k zemi
Já stojím, domů nechce se mi,
Raději bych navěky tu stála
Jako sněhem zapadaná skála
A nemusela cítit nic,
A srdce nebolelo by už víc.