Dívka a růže

23. ledna 2008 v 20:47 | Lea de Bahn |  Literární pokusy
Kdysi se děvčátko narodilo,
O osudu svém nic nevědělo.
V zahradě tehdy růže vyrostla,
Však do celé krásy nikdy nekvetla,
Zůstala stále poupětem.
Děvčátko rostlo a nic netušíc
Kráčelo osudu svému vstříc.
A růže stále tiše vyčkávala,
Poupátko svoje ukrývala
Před okolním zlým světem.
Z děvčátka dívka pak se stala,
Však krásy příliš nepobrala.
Královna květin dál se trpělivě dívá
A osud oné dívky v sobě skrývá,
Jenž se už blíží.
Dívka jde životem a cosi hledá,
Co po nocích už spát jí nedá.
Růžička tuší, co to má asi být,
Však nemůže jí v ničem poradit,
Smí tu jen čekat na zázrak.
Pak konečně je tady onen den,
Kdy osud má být naplněn.
Poupátko v slunci rozkvétá,
To láska k srdci přilétá,
Na kterou dívka čekala.
Teď srdce dívčí láskou ožívá
A ona štěstí své konečně prožívá.
Co se však stalo s růží krásnou?
Nad tím snad všichni lidé žasnou!
Nikdy neodkvétá!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama